Polních cest je v Česku 176 334 km. 61,2 % z nich vede lesem

Kolik té sítě vlastně je

423 828 polních cest, 176 334 km. Měřeno 7. září 2026 nad českým extraktem OpenStreetMap (data z 21. 8. 2026). Pro měřítko: celá silniční síť republiky, po které Twisty běžně plánuje, je 514 455 cest. Polní cesty proti ní nejsou drobnost na okraji, je to srovnatelně velká věc.

Není to polňačka proti asfaltu. Je to les proti poli

Slovo „offroad“ svádí k tomu, že se dělí povrch. Zákon dělí jinak a dělí ostře:

• V lese zakazuje vjezd motorovým vozidlům §20 lesního zákona — plošně, bez značky a bez ohledu na to, jak ta cesta vypadá.
• Mimo les je účelová komunikace podle §7 zákona o pozemních komunikacích veřejně přístupná, dokud u ní někdo nepostaví značku.

Když se ta hranice přiloží na 176 334 km:

Takže: zakázaných je 61 %, protože leží v lese. Zbylých 68 378 km leží mimo něj a u 65 288 km z nich nikdo žádné omezení nezapsal.

Původní verdikt tedy nebyl nesmysl, byl to zaokrouhlený nesmysl — a to je horší, protože se proti němu nedá nic namítnout, dokud si někdo nedá práci to změřit. Zavřel 65 288 kilometrů.

Mapa o vjezdu mlčí u 93,7 % cest

To je druhé číslo, které z měření vypadlo, a to nepříjemnější:

Povrch na tom není lépe: neuvádí ho 75,2 % polních cest, sjízdnost neuvádí dokonce 94,1 %.

Kdyby se Twisty ptal mapy, kam se smí, dostal by ticho a musel by si ho vyložit. Obojí vyložení je špatně: brát ticho jako zákaz znamená zahodit 93,7 % sítě včetně cest, které jsou veřejně přístupné ze zákona; brát ho jako svolení znamená posílat lidi do lesa. Proto hranicí není značka v mapě, ale les — ten je v mapě zakreslený jako plocha a mlčí mnohem méně často.

Co z toho vidí jezdec

Nic z toho výše by nestálo za článek, kdyby z toho vypadla věta „může to být nelegální“. Ta se odklikne podruhé bez čtení, platí o každé trase stejně, a proto neochránila nikdy nikoho. Místo ní je pod trasou číslo o té jedné trase:

A tady je ta věc, kterou by nikdo nenapsal do popisu funkce: preset polní cesty hledá, ale lesu se nevyhýbá. Na téhle trase vede lesem 51,6 z 65,7 km, tedy víc než tři čtvrtiny toho, co si jezdec objednal. Číslo pod trasou proto není varování před něčím, co by se stát nemělo — je to výsledek měření té konkrétní trasy a jediná věc, podle které se dá před vyjetím rozhodnout.

Jeden podíl by nestačil

Nabízelo by se to zjednodušit a napsat na web jednou provždy, kolik procent polní trasy vede lesem. Nejde to, protože se to mění krajinou. Na osmi měřených koridorech vyšlo 7,5 až 86,3 % s mediánem kolem 42 %: v nížině 7 až 29 %, v podhůří 54 až 86 %. Průměr z toho by byl číslo, které neplatí nikde.

Co Twisty pořád neví

• Chráněná území nezná. Národní parky, první zóny CHKO a rezervace mají vlastní zákazy a v tom, co Twisty o krajině ví, nejsou. Proto o trase nikdy neřekne, že je legální. Umí říct jen to, co změřil: tohle není les.
• Jestli je závora zamčená, neví nikdo. Mapa zná 80 635 závor a je to nejčastější způsob, jak polní trasa skončí dřív, než měla. Twisty je proto hlásí a neplánuje podle nich — objíždět závoru, která je otevřená, by bylo horší než ji potkat.
• 1 168 km cest mapa výslovně zakazuje motorkám — a Twisty je zatím nevyřazuje. To, čím se trasa staví, rozumí zákazu pro motorová vozidla obecně; zákaz psaný právě motorkám mu neříká nic. Je to změřené, zapsané a dosud neopravené.
• Nejhrubší dvě třídy polních cest se dnes neplánují vůbec. Je jich 18 003 km mimo les. Jsou to cesty, u kterých mapa říká, že jsou rozbité, a než se otevřou, musí být jasné, komu se otevírají.

Poslední věta patří tomu, kdo v sedle sedí. Preset se nabízí tam, kde se Twisty ptá na trasu, jejíž oba konce jezdec sám pojmenoval — a nenabízí se na kartě dne, který si aplikace vymyslela sama. Rozdíl je v tom, kdo tu větu o cizím poli říká. Aplikace ji říct nemůže; ta ví jen to, že tam zrovna není les.