Odkud jsou ta data a jak přesná jsou

Úsekových měření je v OpenStreetMap nejvýš polovina skutečných. Ověřeno proti realitě: samotná Praha měla k 15. 10. 2025 v provozu 60 úsekových měření, kdežto v mapě je jich v pražském výřezu 27 — a protože se každý směr mapuje zvlášť, je to nejvýš polovina skutečných míst. Bodové radary naopak sedí. Úsekové měření se proto na obrazovce nesmí tvářit jako úplné.

Nehody jsou z feedu Policie ČR a proti oficiální ročence chybí necelá tři procenta. Píšeme to sem, ne do poznámky pod čarou. A je to počet zapsaných nehod, ne míra nebezpečí: po víc jezděné silnici jich policie zapíše víc.

Data o zastávkách jsou z dávky, ne živá. Pumpa otevřená minulý týden v odpovědi není, dokud neproběhne import vrstvy. Je to cena za to, že odpověď na „co je na téhle trase“ přijde pod vteřinu místo za tři čtvrtě minuty.

Tvar zatáčky je tak přesný, jak hustě je silnice zmapovaná. Medián mezery mezi uzly je na měřených silnicích 12 až 39 metrů a řídce mapovaná zatáčka vyjde ostřejší, než je: šedesátimetrová zatáčka zmapovaná po třiceti metrech vyjde jako devatenáct.

Proto k dávce z OpenStreetMap přibývá ruční vrstva: co dohlásí jezdci a co doplní správce, přebije import. A proto je u každé funkce blok co to neví.